Ahoj Birďátka, pokud čekáte, že vám v tomto článku vyjádřím můj názor na komunikací v dnešní době, tak máte pravdu! Nejde o žádné poučování, pouze o můj názor.

Každý známe od rodičů tu známou větu: ,, Neseď pořád u toho počítače! Ta dnešní mládež, už spolu neumí ani komunikovat, my ve vašem věku jsme chodili ven a neexistoval nějaký facebook." Myslím, že všechny při této vyřčené větě zamrazí, nebo nás to alespoň vytočí. ,,Vždyť tomu rodiče vůbec nerozumí," řekněme si.

Rozdíly v našich názorech se liší právě proto, že každý jsme vyrůstal v jiné době. Jak správně říkali, že za jejich dob to bylo jinak, tak ano, bylo, ale my zas vyrůstáme v této moderní době, kde technický pokrok jde rychle dopředu a komunikace se posnunula úplně na jinou úroveň. Ještě jako děti, jsme posílali dopisy z tábora a čekali 5 dní na odpověď. Byli jsme zvyklí, že nám chodily pohlednice a dopisy od vzdálených příbuzných, a tenkrát nám to přišlo normální. Tenkrát!

Dnes máme spoustu způsobů jak mezi sebou korespondovat. Facebook, skype, messenger, emaily, tohle všechno nám umožňuje se rychlostí blesku spojit s někým na druhém konci světa. Já osobně milovala, když mi přišel dopis a nezanevřela jsem na ně ani teď. Nikdy mě nepřejde ten pocit radosti, když mi od někoho přijde dopis. Nemyslím, že moderní komunikace, zabila hlavní podstatu dopisů a pohlednic, naopak. Myslím si, že ji posílila. Však ta radost, když nám dnes přijde dopis, je k nezaplacení, je to pocit výjmečnosti a radosti.

Ale to, o čem jsem hlavně chtěla mluvit bylo, jestli právě ono chatování a smskování můžeme brát jako efektivní komunikaci? Vždyť jako malá ptáčátka jsme neustále chodila někam ven, s někým jsme komunikovala a neustále upevňovala mezilidské vztahy. Dnešní ptáčata mi už nepřijdou tak komunikativní jako tomu bývalo dřív. Když jedu v autobuse, pozoruji, že se spíš dohadují, pošťuchují, nebo mají sluchátka a nepovídají si vůbec. Umí si vynadat přes sociální síť a hrát po ní hry, ale ve skutečnosti, už si mají problém cokoli říct. To je věc, která mě docela leží v hlavě.Jsem zastáncem verbální komunikace. A i když si řeknete: ,,No jo, tady zastává verbální komunikaci, ale sama píše blog!" tak to nezamená že Vám lžu. Blog píšu ráda a naplňuje mě to, ale kdybych neměla kolem sebe lidi, se kterými denně komunikují, nebavilo by mě ani psát články. Není to tak, že každý bloger je uzavřený do sebe a vylévá si pocity na internet, ba naopak. Myslím, že většina blogerů jsou velice komunikativní lidé, a kdyby neuměli komunikovat s lidmi z očí do očí, nedělali by to ani po internetu.

Já osobně si myslím, že efektivní komunikace v této době rozhodně nevymřela. Je všude kolem nás a myslím, že bez ní bychom se v této době ani neobešli. Dnešní děti prostě vyrůstají v modernějším světě, ale za to, je nikdo nemůže vinit. Však každé ptáčátko má nad sebou ptačí rodiče, kteří ho učí létat světem. Měli by ho i naučit, jak komunikovat s okolím, a to nejen přes web. Osobní komunikace je velmi důležitá ve všech směrech.

Já třeba ráda komunikují s ostatními přes chaty a zprávy, když jsem doma a nemám hodně povinností. Necítím se tak sama a můžů sdělit, co mě zrovna napadne. Ale také mám dny, kdy prostě s nikým komunikovat nechci, tak mobil vypnu a vše sdělím až další den z očí do očí. Je to jen naše volba, nemůžeme říct, že jsme obklopeni světem virtuální reality a že nás zajal. My sami rozhodujeme o tom, jak, kdy a ským, chceme po síti komunikovat.

Jsme pány své komunikace a pokud umíme komunikovat s kamarády, rodinou, nevidím problém, proč si i nedopisovat. Pokud komunikujeme neradi z očí do očí, nebo to neumíme, měli bychom na tom zapracovat a po síti komunikovat spíše minimálně.

Však všichni známe člověka, se kterým si píšem a zdá se nám fajn, ale když s ním mluvíme, máme pocit, že jde úplně o někoho jiného. To také není dobře. Člověk by se měl chovat tak, jak píše. Takže pokud rádi píšeme někomu, že nám na něm záleží, a že bychom ho chtěli obejmout, druhý den bychom to měli udělat. Já tohle párkrát zkusila a řeknu vám, nic nenahradí ten pohled druhého člověka, když k němu přijdeme a obejmeme ho, jen proto aby měl lepší den. Zkuste to někdy a uvidíte, jak lehce se dá komunikace naučit. Je to daleko krásnější pocit, než když vám přijde smajlík s pusinkou. Komunikujte ptáčátka. Vaše Jaybird :)